V neděli 1. května 2011 plánují lidé sympatizující s neonacismem znovu pochodovat brněnskými ulicemi. Letos si k tomu záměrně vybrali trasu, která vede přes čtvrť, kde bydlí většina brněnských romských rodin. Cíl neonacistů je jasný – chtějí provokovat, chtějí šířit nenávist a strach. Zkušenosti z posledních let to bohužel potvrzují.
Na 1. Máje 2007 se pět stovek neonacistů v Brně střetlo s policií poté, co byla jejich akce zakázána a na místě rozpuštěna. Házeli kameny a dělobuchy a sedm z nich, většinou recidivistů, pro které nebyl pobyt za mřížemi ničím neznámým, bylo později odsouzeno za propagaci nacismu k trestům odnětí svobody.
17. listopadu 2008 se v severočeském Litvínově vydala po proslovu předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase téměř tisícovka neonacistů a neonacistek na sídliště Janov, kde žijí místní romské rodiny a zde se několik hodin pokoušela probít přes policejní těžkooděnce k domům obývaným romskými rodinami. Za tento otevřený pokus o pogrom nebyl nikdo odsouzen, neboť policie nedokázala pro trestní stíhání neonacistických násilníků shromáždit potřebné důkazy. O další protiromský pogrom se neonacisté pokusili o půl roku později v Přerově, kde akci opět organizovala Dělnické strana a kde se opět střetli s policií.
1. května 2009 se neonacisté vrátili do Brna. Řečníci byli spolu s Vandasem za své nenávistné projevy pronesené na náměstí Svobody a namířené proti menšinám a za propagaci nacismu obžalováni a nepravomocně odsouzeni k trestům odnětí svobody v trvání 4 – 8 měsíců s podmínkou a k desetitisícovým pokutám. Odvolací soud letos v dubnu odsuzující rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání.
Za zmínku rozhodně stojí to, že prvomájových průvodů a dalších veřejných akcí lidí z neonacistické scény se aktivně účastnili také žháři z Vítkova. Jeden z nich vystupoval jako pořadatel na 1. Máje 2009 v Brně, který organizovala Vandasova Dělnická strana. Bylo to pouhé dva týdny po žhářském útoku.
V únoru 2010 rozpustil Dělnickou stranu na návrh vlády Nejvyšší správní soud. Argumentoval při tom tím, že program strany směřuje k potlačení demokracie a že stranu ovládli lidé s militantními rasistickými názory. Vandas na to zareagoval založením Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejíž mládežnická organizace pořádá letošní prvomájovou akci v Brně.
Pochod neonacistů čtvrtí, kde bydlí Romové, je symbolem. Symbolem toho, že 66 let po skončení druhé světové války a dva roky poté, co se pokusili upálit romskou rodinu ve Vítkově, se společnost nedokáže s hrozbou šíření strachu, nenávisti a násilí vyrovnat. Symbolem toho, že jsme je nechali zajít příliš daleko. Pokud se neonacisté nerušeně projdou za skandování rasistických hesel brněnskými ulicemi Cejl, Merhautova, Milady Horákové a Koliště, dodá jim to nejen pocit, že ulice jsou jejich, ale i patřičné sebevědomí k dalším útokům.
Nenásilnou občanskou blokádu považujeme v této situaci za adekvátní odpověď na neschopnost či neochotu policie, soudů, úřadů, politiků a političek nenávistným pochodům účinně čelit. V jiných zemích podobný záměr neonacistů vzbudil reakci široké veřejnosti a do cesty se mu postavily tisíce lidí. V neděli 1. května 2011 se o toto pokusíme i my v Brně. Podpořte nás prosím.
„Aby zvítězilo zlo, stačí, aby dobří lidé mlčeli.“
Více informací na webových stránkách BRNOblokuje.cz